Můžete získat přístup na obě naše platformy z jediného účtu Saxo.
Přichází ekonomická bolest s velkým zpožděním?
Peter Garnry
Chief Investment Strategist
Shrnutí: Ekonomové předpovídali recesi v roce 2023, ale americká ekonomika prokázala nečekanou odolnost. Bolest z rostoucích úrokových sazeb pomohly kompenzovat dva faktory: fiskální expanze a investice do umělé inteligence a výroby polovodičů. Americká ekonomika ještě nikdy nebyla tak silná tolik měsíců po vrcholu amerického předstihového indexu, takže se ekonomika nakonec dostane do recese, nebo půjde skutečně o měkké přistání? To ukáže příštích 6-9 měsíců.
Tento článek byl automaticky přeložen pomocí AI
Dosud pozoruhodný cyklus
Konsenzus ekonomů na konci roku 2022 byl, že globální ekonomika vstoupí v roce 2023 do recese, a také my jsme do tohoto roku vstoupili v záporných číslech. Tento názor odrážela i inverze výnosové křivky v USA a podpořila ho i krátká bankovní krize v březnu, kdy došlo ke krachu banky v Silicon Valley. Dva faktory hrály klíčovou roli při kompenzaci bolesti způsobené růstem úrokových sazeb. Růst podpořila fiskální expanze v hodnotě 1 bilionu dolarů, kterou provedla Bidenova vláda, a investiční boom související s generativní umělou inteligencí a přesunem výrobních kapacit polovodičů prostřednictvím amerického zákona CHIPS.
Hospodářská aktivita v USA se od roku 1980 pohybuje zhruba kolem trendového růstu (nulová hodnota na prvním grafu níže), což je nejsilnější hospodářská aktivita zaznamenaná v USA od roku 1978 po 23 měsících, kdy americký předstihový index dosáhl vrcholu (vrcholu dosáhl v prosinci 2021). Zhruba stejně silná byla v této fázi cyklu pouze cesta velké finanční krize. Odtud vedou dvě hlavní cesty.
- Hospodářská aktivita v USA se začne výrazně zhoršovat a americká ekonomika vstoupí do recese před druhou polovinou roku 2024. Vedlejším efektem může být dluhová krize nebo šok likvidity jako příčinný důsledek nejstrmější trajektorie úrokových sazeb od druhé světové války.
- Americká ekonomika a spotřebitelé absorbují úrokový šok, přičemž trh práce zůstává dostatečně silný, aby podpořil růst reálných mezd, a dochází k měkkému přistání, což z něj činí první zpomalení tohoto rozsahu, které neskončí recesí. Vedlejším efektem tohoto scénáře je posílení dynamiky inflace a zvýšení výnosů amerických dlouhodobých dluhopisů.
Důležitá bude trajektorie fiskálního deficitu a již nyní se objevují náznaky, že se fiskální cyklus v USA obrací, protože americká vláda je nucena omezovat výdaje. V takovém případě bude ekonomika USA vystavena výraznému negativnímu fiskálnímu impulsu, který ji donutí zpomalit, pokud nebude kompenzován rozmachem soukromých investic.
Jedno je jisté. Pokud je historie nějakým vodítkem a odvážíme se poukázat na šest nezávislých období, kdy americký předstihový index dosáhl svého vrcholu (před recesí), pak bude následujících 6-9 měsíců pro finanční trhy jedněmi z nejzajímavějších za dlouhou dobu.
Bude se díky generativní umělé inteligenci a automatizaci rok 2020 podobat 60. letům?
V dlouhodobějším horizontu bude nejzajímavější debata a ekonomické pozorování 1) potenciálního negativního dopadu dluhové krize nebo neudržitelné dynamiky vládního dluhu podporované vyššími úrokovými sazbami a 2) zvýšení produktivity díky generativní umělé inteligenci a automatizačním technologiím. V dnes již slavné zprávě McKinsey o generativní umělé inteligenci a jejím potenciálním zvýšení produktivity se odhaduje, že generativní umělá inteligence v kombinaci s dalšími automatizačními technologiemi by mohla do roku 2040 zvýšit růst produktivity o 0,2 až 3,3 procentního bodu. Pokud se to stane skutečností, pak se jedná o nové paradigma pro úrokové sazby.
Předchozí období vzestupu produktivity v USA byla období 1950-1969 a 1995-2004, kdy se odhadovaný roční růst produktivity pohyboval kolem 2,5 až 2,7 procentního bodu. V období po GFC od 2010-2018 činil anualizovaný růst produktivity pouze 0,9 procentního bodu, což vedlo k velké diskusi o nízkém růstu produktivity. V období 2019-2023 došlo k anualizovanému růstu produktivity o 1,9 procentního bodu, přičemž poslední hodnota dosáhla 4,7 procentního bodu, což je nejvyšší hodnota, s výjimkou údajů z období pandemického oživení ve 2. čtvrtletí 2020, za více než 13 let.
Představme si ekonomiku, která dosáhne růstu produktivity ve stylu 50. a 60. let 20. století o 2,7 procentního bodu při ročním nárůstu pracovní síly o 0,8 procentního bodu, pak by růst reálného HDP mohl činit přibližně 3,5 procentního bodu. Pokud k tomu připočteme 3 procentní body anualizované inflace v důsledku reorganizace výroby, ekologické transformace a rušivého počasí (cena produkce potravin), pak se najednou bavíme o nominálním růstu HDP nad 6,5 % anualizovaně. Pokud se tento dlouhodobější scénář stane skutečností, pak se výnosy amerických dlouhodobých dluhopisů nevrátí na nízké úrovně z období po GFC.Pokud se Vám článek líbí, můžete ho sdílet kliknutím na ikonu pro sdílení v horní pravé části článku.