Komodity související s Ruskem po Putinových hrozbách poskočily
Ole Hansen
Vedúci komoditnej stratégie
Summary: Komodity závislé na dodávkách z Ruska a Černého moře během posledních 24 hodin výrazně vzrostly poté, co Putin oznámil plány na posílení války na Ukrajině. Evropské ceny zemního plynu se obchodují opět nad hranicí 200 eur za MWh a nabídku dostala i cena nafty. Stejně znepokojivý je i nový nárůst cen pšenice na burzách v Chicagu a Paříži, neboť obchodníci se obávají, že by mohl být ohrožen vývozní koridor z Ukrajiny podporovaný OSN, čímž by se snížila nabídka na světovém trhu, který se již obává o dostupnost pšenice s vysokým obsahem bílkovin.
Čím dál zoufalejší a nebezpečnější ruský prezident nařídil mobilizaci vojenských záloh na „ochranu“ územní integrity Ruska. Území, které by Putin tak rád ochránil, zahrnuje nejen samozvanou Luhanskou a Doněckou republiku, ale i Moskvou ovládané oblasti Záporoží a Chersonu, kde lidé v těchto dnech volí v referendech, zda se chtějí stát součástí Ruska.
Tyto zprávy spolu s hrozbou válečné eskalace poslaly moskevský index MICEX o víc než 10 % níž a oslabily euro, které už čelilo nervóznímu tlaku před očekávaným zvýšením sazeb ze strany amerických Federálních rezerv o 75-100 bazických bodů. Komodity závisející na dodávkách z Ruska a Černomoří, tedy zejména plyn, nafta a v neposlední řadě pšenice, se obratem začaly obchodovat výš.
Po zprávách z Ruska následovaných Putinovým oznámením o částečné mobilizaci se futures na pšenici obchodují v Chicagu i v Paříži výrazně výš. Referendum a anexe Ruskem ovládaných území by patrně dál zvýšily napětí ve vztazích s Evropou a USA a přinesly další pochybnosti ohledně dodávek obilí z Černomoří, zejména exportním koridorem z Ukrajiny, který zprostředkovala OSN a který v poslední době pomohl uklidnit obavy z nedostatku obilí a slunečnicového oleje.
Vývoz ukrajinské pšenice dosáhl v srpnu objemu 883 000 tun, stále však zůstává hluboko pod 3,65 miliony tun z loňska i pod dlouhodobým průměrem zhruba 3,1 milionu tun. Září je za normálních okolností pro ukrajinský export nejrušnějším měsícem, v minulých letech se v září vyváželo v průměru 3,3 milionu tun. Ale vzhledem k tomu, že je velká část obilí ještě pořád v silech (i když je ho kvůli válkou poznamenané sklizni podstatně méně), mohla by eskalace napětí negativně ovlivnit schopnost Ukrajiny dodávat pšenici na globální trhy. Ty již dnes tonou v obavách před nadcházející zimou na severní polokouli a třetí La Niñou v řadě (oceánský a atmosférický jev), která může způsobit problémy zemědělcům na jižní polokouli, zejména v Austrálii.
Pšenice Paris Milling s dodáním v prosinci se obchoduje nad někdejší hladinou odporu a nynější hladinou podpory 340 eur za tunu. Další zajímavá hladina bude kolem 353 eur za tunu.
Evropský referenční kontrakt na promptním trhu s plynem (TTF) se v úterý nakrátko dotkl minima 170 eur/MWh, ale teď už se znovu obchoduje nad 200 eur za MWh. Trh se totiž obává, že by mohlo Rusko dál snížit průtok plynu ve dvou zbývajících, dosud neuzavřených plynovodech. Zejména v ukrajinském tranzitním potrubí přes Sudžu, kterým v současnosti proudí zhruba polovina z 80 milionů kubíků zasílaných denně do Evropy, což je o 290 milionů kubíků za den méně než ve stejném období loňského roku.
Také futures na naftu a rafinérské marže v New Yorku a v Evropě (červené křivky níže) zareagovaly výrazným posílením. Nízkou úroveň zásob na obou stranách Atlantiku může ještě dál zkomplikovat embargo EU, které bude vzhledem k nejnovějším událostem nepochybně uvaleno příští rok v únoru.