Můžete získat přístup na obě naše platformy z jediného účtu Saxo.
Světlá stránka: Krize jsou hnacím motorem inovací
Peter Garnry
Hlavní investiční stratég
Shrnutí: Krize přináší příležitosti a energetická krize urychlí energetickou transformaci v Evropě.
Fosilní paliva budou potřeba ještě dlouho
Kvůli komplikovanému, vícerozměrnému charakteru přírody i naší rozpínavé civilizaci se tato společnost řítí z jedné existenční krize do druhé, čímž jasně ukazuje, jak jsme zranitelní. Každá další krize je jedinečná a naše reakce na ni katapultuje společnost na novou trajektorii – a ani tato krize se v tom neliší. Množí se důkazy, že současná energetická krize znovu oživí koncepty, jako je soběstačnost, urychlí zelenou transformaci v Evropě a možná i nastartuje obrodu Afriky. Co je však nejdůležitější, urychlí deglobalizaci. Světová ekonomika se rozpadne na dva vzájemně si konkurující systémy, přičemž největším otazníkem bude Indie.Svět prožívá největší energetický šok od konce 70. let. Náklady na primární energie stouply jen letos v poměru k HDP o 6,5 %. Tato situace tvrdě zasáhla spotřebitele, kteří teď musí omezit spotřebu, ale zároveň nutí továrny utlumit výrobu a politiky EU vypracovat plány na přídělový systém v oblasti hospodářských zdrojů, až nadcházející zima dále zvýší tlak na již teď problematickou energetiku. Podle Mezinárodní energetické agentury jsou zdrojem 81 % celkových dodávek primárních energií ve světové ekonomice uhlí, ropa a zemní plyn a hlavním zdrojem jejich růstu jsou země mimo OECD.
Protože svět ještě pořád funguje na fosilní paliva, je jen přirozené, že se ve chvíli, kdy se ceny těchto tří energetických zdrojů od dubna 2020 zvýšily o 350 %, řítí do krize. Jde o nejprudší zvýšení cen v moderní ekonomice a na rozdíl od energetické krize z let sedmdesátých, je zvýšení totální v tom smyslu, že zasáhlo nejen dopravu, ale i topení a elektřinu. Nedávno schválený americký zákon o klimatu a daních dláždí přímo ranvej ropnému, plynárenskému a uhelnému průmyslu, které budou moci díky zachycování a zpoplatnění oxidu uhličitého pokračovat v provozu déle, než se ještě před dvěma lety čekalo. To může být i jedním z důvodů, proč konglomerát Berkshire Hathaway zvýšil svůj podíl ve firmě Occidental Petroleum a proč získal souhlas s převzetím většiny jejích akcií. Ve svých výhledech na 1. čtvrtletí jsme psali, že globální energetický sektor má nejlepší očekávanou návratnost, která činí až 10 % ročně. Kvůli rostoucím cenám energetických firem sice tento očekávaný výnos klesl v ročním přepočtu na 9 %, ale ropný a plynárenský průmysl zůstává i nadále atraktivní.
S tím, jak se bude světová ekonomika přirozeně přizpůsobovat šoku a vyšším cenám, bude energetická krize pomalu ustupovat, ale toto přizpůsobení se patrně protáhne na dlouhá léta. Problém, jemuž teď největší světové ekonomiky čelí, spočívá v tom, že elasticita dodávek fosilních paliv je nízká a zelená transformace urychluje elektrifikaci – což bude vyvíjet značný tlak na nefosilní energetické zdroje. Vypadá to až fantasticky, a tak musí právě ropný a plynárenský průmysl v mezidobí zajistit dodávky, aby nedošlo k dalšímu explozivnímu navýšení cen energií. Abychom tyto ceny udrželi níž, potřebujeme investice, ale reálné investiční výdaje bohužel ve skutečnosti nerostou dostatečným tempem. Tím se prodlužuje jak přechodné období nutné k přizpůsobení, tak období vyšších cen energií.
Zelená transformace zrychlí
Čína už mluví o soběstačnosti roky a Evropa se teď rozhodla pro totéž v případě energetické a obranné politiky. Evropa byla již dřív leaderem zelené transformace a dnes má energeticky nejefektivnější ekonomiku světa, ale navzdory tomu jsou energetická krize a snaha zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu pro celý evropský kontinent bolestivé. Krize však s sebou přinášejí i příležitosti a tato urychlí energetickou transformaci Evropy. Díky ní se tento kontinent patrně stane světovým leaderem v energetických technologiích, což v budoucnu povede k ohromným exportním úspěchům. Zatímco USA dobyly svět během desítek let trvající digitalizace, návrat do fyzického světa bude znamenat opětovný vzestup Evropy ve srovnání s USA. V příštích 10 letech se evropská energetika i obranný průmysl drasticky promění a stanou se mnohem konkurenceschopnějšími, protože nebude zbytí. Ale v nejbližší době bude EU omezovat tržní síly zastropováním cen, čímž sice chrání spotřebitele, ale zároveň celou transformaci prodlužuje a zvyšuje finanční rizika pro vlády, které musí tyto náklady absorbovat.Zelená transformace závisí na skladování energie, protože vytváří energetický mix, který bude někdy produkovat spoustu nadbytečné elektřiny a tu je třeba někde uložit. Velký potenciál má například technologie Power-to-X, která pomocí elektrolýzy vody proměňuje přebytečnou energii ve vodík. Mezi další slibné technologie patří baterie, palivové články a elektromobily typu V2G (vehicle-to-grid), které mohou posloužit k vyrovnávání zátěže v elektrické síti. Níže uvedená tabulka ukazuje náš koš skladování energie. Tento seznam firem podnikajících v nejrůznějších technologiích má posloužit jako inspirace, nikoli jako investiční doporučení.
Deglobalizace a její důsledky pro akciové trhy
Novinové titulky jsou plné globální energetické krize, která přímo souvisí s nadcházející tuhou zimou pro světovou ekonomiku. Ovšem skutečnou zimu pro celý svět nepřinese energetická krize, ale sílící deglobalizační tendence. Americká vláda nedávno omezila prodej nejmodernějších AI čipů firmy Nvidia do Číny, protože má obavy, že jsou využívány k vojenským účelům. Toto rozhodnutí následovalo po přijetí amerického zákona o čipech (CHIPS and Science Act), který představuje nejvýznamnější předpis upravující americkou průmyslovou politiku od 2. světové války a jehož cílem je rychle zvýšit výrobu polovodičů ve Spojených státech. A stejnou naléhavost v oblasti polovodičů vidíme kromě USA i v Evropě.
V reakci na to přešla Čína na „celonárodní systém“, který byl dosud použit jen dvakrát, v jejím kosmickém programu a v biotechnologiích během pandemie. Tentokrát se rozhodla shromáždit více prostředků, aby si zajistila soběstačnost v oblasti polovodičů. V USA se zatím očekává omezení vývozu polovodičového vybavení do Číny, což by ji přinutilo vybudovat si celý výrobní řetězec.
I když se jedná jen o jedno odvětví, něco to vypovídá. Tyto kroky přicházejí po obchodních válkách z Trumpova období – a válka na Ukrajině ukazuje, že se svět rozděluje na dva hodnotové systémy. V dlouhodobějším horizontu se to odrazí na energetické a obranné politice a na klíčových technologiích, jako jsou právě polovodiče, a vyústí to ve změnu světových dodavatelských řetězců. Globalizace byla hlavním faktorem, který stál za nízkou inflací posledních 30 let, a byla zásadní také pro rozvojové země a jejich akciové trhy. Deglobalizace způsobí potíže zejména zemím s obchodním přebytkem, bude zvyšovat inflaci a ohrožovat americký dolar jako rezervní měnu.
Jedním z nedoceněných aspektů deglobalizace a snah Evropy dosáhnout energetické nezávislosti je, co to bude znamenat pro Afriku. Když se Evropa snaží vymanit ze surovinové závislosti na Rusku, musí vzniklou mezeru vyplnit Afrika. Tím ovšem začne Evropa přímo dlouhodobě konkurovat Číně a zde leží další zdroj geopolitického napětí. Uprostřed toho všeho se nachází Indie: Dokáže si nejlidnatější země světa najít během deglobalizace skutečně neutrální pozici, nebo bude nucena k nesnadným rozhodnutím?
Vzhledem k energetické krizi, zelené transformaci, pokračující urbanizaci a deglobalizaci i nadále upřednostňujeme akciová témata jako komodity, logistiku, obnovitelnou energii, obranu, Indii, skladování energie a kybernetickou bezpečnost.
Spotřeba a země s přebytkem obchodní bilance v ohrožení
Odhadované zvýšení cen primárních energií o 6,5% bodu je vlastně zdaněním ekonomického růstu, které vysává přebytky ze soukromého sektoru a znamená menší disponibilní příjmy, jež lze utratit za spotřebu a nižší provozní zisky, které se dají investovat. Akcie výrobců zboží občasné spotřeby zareagovaly na tento tlak tím, že se oproti zbytku světových akciových trhů propadly. Nejzranitelnější částí spotřebního sektoru je v tuto chvíli evropské zboží občasné spotřeby, hlavně francouzští výrobci luxusního zboží a německé automobilky. Následuje seznam 10 nejvýznamnějších evropských akciových titulů v této oblasti.
- LVMH
- Hermes International
- Christian Dior
- Volkswagen
- Inditex
- EssilorLuxottica
- Richemont
- Kering
- Mercedes-Benz
- BMW
Propad spotřeby znamená odpovídající pokles výroby spotřebního zboží. Výrazné zpomalení spotřeby pak může nejvíc poškodit země s obchodním přebytkem, například Německo, Čínu, Japonsko a Jižní Koreu. Všechny čtyři země teď čelí značně nepříznivým strukturálním faktorům a na jejich akciových trzích se to už projevuje.
My se celou dobu přikláníme k názoru, že než se akcie odrazí ode dna, mohou se světové akciové trhy propadnout až o 33 %. Závěrečnou etapu tohoto pádu bude mít patrně na svědomí kombinace delšího období vyšších úrokových sazeb, snížení ziskových marží, protože firmy už dál nemohou přenášet rostoucí ceny vstupů na zákazníka, aniž by vážně poškodily své tržby, a nejspíš i recese reálné ekonomiky způsobené energetickou krizí. Nadcházejících šest měsíců bude v mnoha ohledech připomínat dlouhou a temnou zimu, ale nebojte se, po zimě vždy přichází jaro a to nejlepší nás na globálních akciových trzích teprve čeká.