OPEC+ svými činy zvyšuje riziko stagflace

Ropa Brent dosáhla nového desetiměsíčního maxima poblíž 93 USD, zatímco WTI se blíží 90 USD. Produkční omezení kartelu OPEC+ zvyšují napětí na trzích a vyvolávají otázky ohledně jeho skutečných záměrů. OPEC totiž ve své měsíční zprávě oznámil, že ve čtvrtém čtvrtletí může na trhu chybět až 3,3 milion barelů denně, což může způsobit největší deficit za posledních deset let. A tak zní důvod k omezení produkce, který uvedla Saúdská Arábie, totiž „stabilní a vyvážený trh“, čím dál směšněji. Americká Energy Information Administration (EIA) ovšem předpovídá, že bude chybět jen 230 tisíc barelů denně, a tak se možná objeví obvinění, že se OPEC snaží vyhnat ceny uměle výš, aby měli jeho členové na plánované velké výdaje.

Také International Energy Agency (IEA) předpokládá ve čtvrtém čtvrtletí poněkud méně výrazný, přesto znepokojivý deficit. Do budoucna tak lze předpokládat, že ceny ropy rozhodně porostou, protože je čím dál jasnější, že hlavním cílem postupného omezování produkce zemí OPEC+ v posledních měsících nebylo, jak se tyto země dál snaží tvrdit, udržení stabilního a vyváženého trhu, ale prosté zvýšení cen.

Za omezování produkce je zodpovědná hlavně Saúdská Arábie, která i s červnovým snížením o milion barelů denně zredukovala svou produkci oproti loňskému září zhruba o 2 miliony barelů za den. Aby dosáhla stejných tržeb jako před začátkem červnového omezování produkce, potřebuje přitom při současné úrovni vývozu vyšroubovat cenu na zhruba 110 USD za barel. Letos se zatím podle IEA produkce kartelu OPEC+ propadla o 2 miliony barelů denně, ale celkové ztráty zmírňuje výrazné navýšení objemu ropy plynoucí z Íránu. Rostoucí ceny vedly ke zvýšení produkce dodavatelů mimo OPEC+ o 1,9 milionu barelů denně na rekordních 50,5 milionu barelů denně.

IEA zdůrazňuje, že je současné napětí na trzích ještě citelnější u rafinovaných palivových produktů: „V srpnu dosáhly rafinérské marže osmiměsíčního maxima, když měly rafinérie problém uspokojit růst poptávky, zejména po středních destilátech (nafta a letecký benzín). Kvůli neplánovaným odstávkám, problémům s kvalitou výchozího produktu, zahlcení dodavatelských řetězců a nízkému stavu zásob dosáhly rafinérské marže a zisky takřka rekordní úrovně. Suboptimální alokace po zavedení embarga na ruskou ropu a ropné produkty a po omezení dodávek ze strany OPEC+ způsobila, že evropské a asijské rafinérie zemí OECD operují hluboko pod úrovní, na niž byly zvyklé ještě před rokem.“

Náš cenový výhled musí odrážet skutečnost, že se OPEC+ soustředí spíš na cenovou optimalizaci než na dosažení cenové stability, a vzhledem k tomu nelze vyloučit krátkodobé riziko, že se Brent vyšplhá nad 95 USD. Ale i když má OPEC kontrolu nad nabídkou, příliš ji ovlivnit nemůže a vzhledem k inflačním tlakům kvůli znovu stoupajícím cenám energií patrně ještě potrvá, než ceny přestanou stoupat. Navíc může být jejich pozdější pokles nakonec menší, než se čekalo. To vše s sebou nese riziko stagflace, tedy nízkého růstu a úporné vysoké inflace.

Zatímco objem produkce kartelu OPEC klesá, odhadovaná produkční kapacita zůstává stejná, takže se dostupná nevyužitá kapacita zvýšila nad 6 milionů barelů denně (Zdroj: Bloomberg). Když rostou ceny ropy, jen málokdy roste zároveň i nevyužitá kapacita, ale vzhledem k tomu, že se významní producenti dohodli na produkčních limitech a teď je dodržují, není asi pokušení navýšit produkci v této fázi nijak veliké. Vysoké ceny navíc odráží skutečnost, že za současné napětí na trzích mohou politická rozhodnutí, nikoli to, že by světu docházela ropa.