Co se stalo s budoucností?
Steen Jakobsen
Hlavný investičný riaditeľ
Kdysi světlá budoucnost se nyní jeví bezútěšnější než kdy jindy. Geopolitické konflikty narůstají, aniž by se vyřešily. Navzdory všeobecné touze po politické změně, která je patrná na vzestupu krajně levicových a krajně pravicových stran, zůstávají výsledky neuspokojivě podobné. Je tomu tak proto, že většina politických agend nenabízí nic jiného než opakované a rozředěné verze minulých návrhů na změnu. I kulturnímu životu dominují reprízy a návraty. Produktivita v průmyslu, kultuře a politice téměř vymizela.
Místo slibovaných létajících aut tu máme jejich méně působivého bratrance, elektromobily. I když bychom měli investovat čas do toho, abychom zjistili, jak se dostat na Mars, trávíme ho na sociálních sítích, ztrácíme schopnost kriticky myslet a ze všech děláme Kardashianky. Zabýváme se bezvýznamnými nesmysly ve světě, který zoufale potřebuje řešení pro čistou vodu, ochranu před povodněmi, změnu klimatu, nerovnost, obranu, kybernetickou bezpečnost, vzdělávání a infrastrukturu.
Hra na předstírání a prodlužování je ve své poslední směně. Očekáváme však, že rok 2024 začne a skončí ve stejném duchu. Rostoucí nespokojenost s establishmentem se přenese do voleb v EU, Velké Británii a možná i v USA. Cynik může namítnout, že tohle je možná budoucnost, kterou si zasloužíme.
Zoufalé a nespokojené hlasy potřebují politickou platformu, aby ukázaly, že řešení nelze nalézt v protiimigračních opatřeních, uzavírání hranic, opuštění mezinárodní spolupráce, čistě národním bezpečnostním zaměření nebo podléhání panice a strachu. Všechna tato opatření jsou poháněna strachem, nejzákladnějším instinktem v nás všech. Abychom byli soucitní, musíme se snažit povznést se nad jednoduchost a egoismus a přijmout druhé lidi. Nejchytřejší člověk v místnosti je pravděpodobně nejsoucitnější, ne nejagresivnější.
Náš pohled se zaměří na to, jak se svět v této poslední směně opět zapojí do předstírání a rozšiřování. Není známo, zda to bude trvat jeden nebo dva roky, ale vlády naplní systém fiskálními výdaji a dluhová zátěž se opět stane problémem. Politické volby budou poháněny strachem a retorikou namířenou proti establishmentu a je více než pravděpodobné, že ekonomickým výstupem bude pomalý růst a relativně vysoká jádrová inflace. Největší rizika pro ekonomický výhled představují 1. a 2. čtvrtletí, zatímco 3. a 4. čtvrtletí jsou spojeny se zvýšeným politickým rizikem.