Obidve naše platformy sú prístupné z jediného Saxo účtu.
Stihnou instituce zachránit krypto, než zmizí drobní investoři?
Summary: Od téměř ideálního prostředí pro spekulativní aktiva před rokem 2022 až po pravý opak, krypto čelí zásadním výzvám.
Vznik kryptoměn: Hojnost likvidity po velké krizi
Uprostřed globální finanční krize srazily Federální rezervy Spojených států amerických 16. prosince 2008 jediným škrtem pera úrokové sazby takřka na nulu. Bylo to poprvé v historii, kdy americká centrální banka přišla s úrokovou sazbou nižší než jedno procento. S cílem postavit hospodářství znovu na nohy začala v březnu 2009 s mohutným kvantitativním uvolňováním, které mělo ekonomiku zaplavit novými penězi a zajistit likviditu. Celá 10. léta pak Fed až na pár drobných výjimek držel nízké úrokové sazby a některé jiné centrální banky dokonce zavedly sazby záporné. Pro spekulativní aktiva to bylo, upřímně řečeno, takřka ideální prostředí, v němž mohla celé roky prosperovat.
3. ledna 2009, pouhé dva týdny poté, co Fed poprvé srazil úrokovou sazbu na nulu, se zrodilo nejspekulativnější aktivum této epochy – bitcoin. Že došlo k vytěžení prvního bloku tak brzy po zavedení nulových sazeb a kvantitativního uvolňování, je víceméně souhra náhod. Toto prostředí však mělo pro bitcoin a kryptoměny vůbec velký význam a pomohlo z nich pomalu, ale jistě udělat miláčky drobných investorů.
Nadvláda drobných investorů
V prvním desetiletí své existence se kryptoměny od valné většiny institucí a finančních zprostředkovatelů nedočkaly takřka žádné pozornosti. Výjimkou bylo jen několik hlasitých zastánců. Finanční establishment sice nebyl ochotný dotknout se krypta ani dvoumetrovou tyčí, ale zájem drobných investorů rostl exponenciálně. Kryptoměny se pro ně postupně staly spolu s meme akciemi a dalšími oblíbenci redditového komunityr/wallstreetbets jednou z klíčových oblastí, kde se mohli realizovat. Téměř nulové a v některých zemích dokonce záporné úrokové sazby přilákaly v dobách, kdy úroky nic nevynášely, drobné investory k investičním aktivům, včetně těch výrazně spekulativních, jako jsou právě kryptoměny. Tam totiž mohli dosáhnout aspoň nějaké návratnosti.
Absence institucí a spousta drobných investorů, kteří se báli, aby nepropásli svou šanci, způsobila extrémní volatilitu a vznik nejrůznějších bublin, například v letech 2017 a 2021. Nesčetné kryptoměny tak na okamžik vystřelily do nadoblačných výšin a zase spadly jako kámen. Tato volatilita jenom utvrzovala instituce v přesvědčení, že je lepší se kryptoměnám vyhnout.
Velké peníze od drobných investorů
Pro burzy, které do kryptoprostoru vstoupily včas, je uspokojování potřeb drobných obchodníků extrémně lukrativní byznys. Z drobného obchodování s kryptoměnami také pochází většina výnosů kryptoměnové burzy Coinbase, i když ta má i různé další finanční příjmy, např. ze stakingu, z úrokových sazeb, obchodních bran, nástrojů pro vývojáře, z obchodování institucí a ze správy aktiv. Zprostředkovatelům bez poplatku, jako je Robinhood, nemusí drobné obchodování s kryptoměnami zatím vynášet tolik jako Coinbase, ale pořád je to významná část jejich výnosů, zvlášť když nabídnou i obchodování s jinými aktivy, jako jsou akcie nebo opce. Z toho je patrné, že zprostředkovatele kryptoměnových obchodů drží nad vodou drobní investoři a ne instituce.
Nezmizí drobní investoři, když sazby rostou a likvidita vysychá?
V roce 2022 se makroekonomické prostředí takřka přes noc radikálně proměnilo. Z prostředí, které bylo díky likviditě uvolněné v dobách pandemie pro spekulativní aktiva v podstatě ideální, se stal jeho pravý opak. Fed ve snaze zkrotit rychle rostoucí inflaci zvýšil během necelého roku původně téměř nulové sazby na víc než 4 % a centrální banky z celého světa ho rychle napodobily. A jako by to nestačilo, zahájil Fed kvantitativní zpřísňování a omezením své rozvahy snížil likviditu na trzích.
Zvyšování sazeb v roce 2022 omezilo likviditu a dále zbrzdilo nejdivočejší spekulativní trhy z roku 2021. Při zpětném pohledu vidíme, že počátkem roku 2021 začaly drobným investorům docházet nové „bezplatné“ peníze z pandemických stimulů, které by mohli dál sypat do kryptoměn. Všimněte si, že například k prvnímu obrovskému vzepjetí bitcoinu a dalších kryptoaktiv došlo jen pár týdnů po posledním a největším americkém stimulu a kvůli následné volatilitě mnoho obchodníků s kryptoměnami pohořelo.
Pokud si teď budou drobní investoři dál vybírat od makléřů svůj kapitál, odnese to nejvíc patrně právě trh s kryptoměnami. Ty totiž nikdy dřív nezažily makroekonomické prostředí podobného typu a navíc do nich stále příliš neinvestují instituce ani profesionálové. Podle nás se ale drobní investoři z trhu zase tak rychle nestáhnou. Nejdřív se totiž musí dominantní mladší generace drobných obchodníků zbavit představy, která v nich už za téměř 15 let stihla zakořenit, totiž že peníze jsou laciné. Pokud budou centrální banky v rámci boje proti inflaci dál omezovat likviditu, přestane fungovat nejen model, který udržuje kryptotrhy nad vodou díky převaze drobných investorů, ale i model, kdy kryptomakléři bohatnou na prodeji lopat během zlaté horečky.
Od drobných investorů k institucím
V posledních letech se zastánci kryptoměn dušují, že na trh již brzy vstoupí vážní zájemci z řad institucí. Mnohé instituce dlouho nechtěly s kryptoměnami nic mít, ale tento tradiční přístup vzal po roce 2020 za své a v kryptoprostoru už si smočily prsty i respektované instituce. Začaly v něm obchodovat, nabízet kryptoměny klientům a v některých případech dokonce provádět transakce přímo na blockchainových platformách. To je sice krok správným směrem, ale zatím je zájem institucí o kryptoměny pořád poměrně skromný a jde jen o poměrně málo subjektů. V nejbližší době jich tak patrně v kryptoprostoru nebude dost na to, aby vykompenzovaly odchod drobných investorů, zejména v případě menších a méně likvidních kryptoměn.
Většina kryptoměn odliv spekulantů asi nepřežije, ale v delším časovém horizontu může vést omezení aktivity drobných investorů ke vzniku méně spekulativního, robustnějšího a udržitelnějšího modelu. Aby však došlo k nastolení modelu, díky němuž bude trh do budoucna prosperovat, musejí se kryptoměny vrátit ke kořenům a nabídnout jedinečné decentralizované možnosti využití a vyzrálá ekonomicky udržitelnější aktiva. V tomto ohledu byl slibný zejména loňský rok.
Poté, co přešlo ethereum z PoW blockchainu na PoS, ukázalo se, že se i kryptoměny mohou stát ekonomicky udržitelnými aktivy a nabídnout výnosy podobné dividendám. Během tohoto přechodu ethereum drasticky snížilo objem nově vydávaných etherů a dnes nabízí držitelům za ověřování transakcí odměnu až 7 % ročně, aniž by se tím objem kryptoměny dál zvyšoval, protože jsou tyto odměny financovány primárně z transakčních poplatků. Doufejme, že se i další kryptoměny a tokeny vydají ve stopách etherea, stanou se z nich ekonomicky udržitelnější aktiva, a společně tak přispějí k tomu, aby kryptoprostor ztratil svůj extrémně spekulativní charakter.